LUOJAN LEIPÄ ЕН НЯНЬ
Kiesus Karjalan jumala Есус, карелалӧн Енмыс,
tuo oli karjan kaitsijana важӧн вӧлӧма ыж видзысь,
ruman Ruotuksen talossa. медавлӧма сійӧс Ирӧд.
Ruoja Ruotuksen emäntä Лёк да мисьтӧм Ирӧд гӧтыр
pani konttihin evästä, дасьтіс ыж видзысьлы нуртор:
viisi leivän viipaletta, вит нянь шӧрӧм нопйӧ пуктіс,
kuusi suolaista kaloa, сола чери квайтӧс лӧдіс,
leivät harmaassa homeessa, няньыс бакшасьӧма дзикӧдз,
kalat kaikki vuoden vanhat. чери сісьмӧ воысь унджык.
Kenpä kontinkantajaksi? Код нӧ пажынторсӧ нуас?
Kultaruusu, Ruojan tytär. Нывныс, зарни Роза нывныс.
Virkahti kiveltä Kiesus: Шыасис из вывсянь Есус:
”Miksi tuot minulle näitä? «Мыйла вайин меным тайӧс?»
Lausui kaunis Kultaruusu: Вочавидзӧ зарни Роза:
”Eväät on emon panemat, «Эньӧй пажынторсӧ дасьтіс,
itkut immen vierittämät.” а ме видзӧді да бӧрді».
Kysyi Karjalan jumala: Юаліс сэк сылысь Енмыс:
”Mitä itket, miesten lempi?” «Мыйысь бӧрдін, муса нылӧй?»
Puikutti punainen Ruusu: Гӧрдӧдыштіс зарни Роза:
”Osoa inehmon itken, «Морт олӧм вӧсна ме бӧрді,
koko kohtalon kovuutta.” дзоньнас курыд олӧм вӧсна».
Mursi Luoja leivänkyrsän, Чегис нянь шӧрӧмсӧ Енмыс,
pani palasen kannikalle. пуктіс коз мыр вылӧ сійӧс:
”Siis kera pitoihin käyös!” «Пуксьы, сёйыштам вай мекӧд!»
Nyrpisti nenäänsä Ruusu, Кӧрліс эськӧ нырсӧ Роза,
toki kuuli käskijätä, сӧмын тшӧктӧмасӧ вӧчис,
söi palan hyvillä mielin, медводз ичӧтика курччис,
toisen miellä mielemmällä, сэсся окотапыр сёйис.
palat on parhainta nisua,
kalat kaikki vastasaadut. Няньыс — медбур шобді пызьысь,
чери — вӧлисти на кыйӧм.
Ihmetteli itseksensä. Босьтіс нывкаӧс сэк шемӧс,
Jo kysyikin Kiesukselta. юаліс, кыдз лоис тадзи.
Hymähti hyvä jumala: Нюмыс петіс Есус Енлӧн:
”Niin on laatu Luojan leivän. «Ен нянь татшӧм няньыс шусьӧ,
Min osoa inehmon itkit, бӧрдін тэ морт олӧм понда,
sen mehustit särvintäsi, синва сорӧн няньыд небзис,
minkä kohtalon kovuutta, шогсин курыд олан туйсьыс,
sen sulostit suupaloja, таысь чӧскыд сёян лоис
alla taivahan sinisen, лӧзалысь енвевтыс улын,
armo-luojan atrialla.” Енлӧн лышкыд пызан сайын».
Juoksi, joutui kohin kotia, Котӧртіс сэк гортас нывка,
ei ikinä isonnut Ruusu. нэмсӧ колис томӧн Роза.
Суомиӧн гижис
Eino Leino
Комиӧн гижис
Баженова Ӧльга